Jak na učení

Týdny ubíhají jako voda a nám, studentům, se blíží neoblíbené období – tedy období zápočtů, odevzdávání prací a zkoušek. Dle harmonogramu na rok 2014/2015 je mezním datem pro vyhlášení termínů zkoušek v zimním semestru 5. prosinec 2014, tedy tento týden! Zvlášť pro ty, kteří jsou v prvním ročníku a ještě neví, jak s učením vůbec začít, má Dioné několik tipů.

Co vám opravdu pomůže, je plánování. Už nyní pravděpodobně víte, kdy a jaké zápočty vás čekají. Jelikož jste zodpovědní studenti :), zajisté chodíte na veškeré přednášky a cvičení, díky čemuž byste měli být schopni si udělat obrázek nejen o daném předmětu a vyučujícím, ale také o tom, kolik času vám učení na zápočet/zkoušku zabere. Rozvrhněte si priority – termíny zkoušek nám sice ne vždy hrají do kapsy, ale je dobré si naplánovat pořadník zkoušek – kterou chcete mít za sebou co nejdříve, na kterou budete potřebovat více času na učení. Malou pomůckou jsou také předtermíny, které někteří vyučující vypisují, musíte ale zvážit, zda jste schopni se látku na tento termín naučit. Je tedy dobré si vytvořit hrubý návrh učícího rozvrhu, kde si vymezíte čas na učení konkrétních předmětů. Pro jistotu počítejte také s časovými rezervami. Studijní plán nám ale bude k ničemu, nebudeme-li ho dodržovat.

Nejprve si musíme pochopitelně sehnat výpisky. Neuškodí ani vzor testu, většinou ho seženete přímo od vyučujících na coursewareu či od starších spolužáků. Dále potřebujeme nějaké stálé pracovní místo, kam když si sedneme, tělo se přepne do pracovního režimu. Postel je proto nevhodná, nejlepší je dostatečně velký pracovní stůl s dobrým (nejlépe denním) světlem. Rušivé předměty je dobré ze stolu odstranit, dokonce i hodiny (budík). Před učením si na stůl připravíme všechny potřebné věci, abychom se vyvarovali vstávání a chození od stolu.

I samotné učení má několik fází:

1. Motivační fáze: V této fázi si nastavíme cíl, který chceme po jeden „učební blok“ splnit. Cíle nesmí být malé, ale ani vysoké, protože by nás nesplnění plánu mohlo od učení odradit. Je lepší si nastavovat cíle k určité látce (např. „Teď si vypracuji 4 otázky, do té doby nevstanu od stolu.“), nikoliv cíle vztahující se k času („Do půl desáté se budu učit.“) – to by nás vedlo akorát k věčnému zírání na hodiny. Motivace k učení je velmi důležitá, ale chce to pozitivní motivaci (chci něco pochopit, chci udělat zkoušku), nikoliv negativní (nechci špatnou známku) – negativní způsobuje stres a ten potom učení narušuje.

2. Poznávací fáze: V této fázi si hrubě projdeme látku i požadované otázky. Díky tomu zjistíme, že např. otázka č. 1 a 6 spolu souvisí, přestože jsou tato čísla dál od sebe. V případě početních příkladů zas zjistíme, jaké typy by měly v testu být a můžeme se soustředit pouze na procvičování těchto obdobných příkladů.

3. Výkonná fáze: Zde přichází samotné učení, snažíme se pochopit a osvojit si látku. Sice se říká „Opakování - matka moudrosti“, spíš by mělo ale rčení znít „Opakování - matka učení“, neboť právě četným opakováním si učivo přesouváme z krátkodobé paměti do paměti dlouhodobé. Někteří z vás si možná vybaví učivo ze střední školy – tzv. křivku zapomínání od německého psychologa Hermanna Ebbinghause, podle které se největší část informací ztrácí bezprostředně po jejím naučení.

Zdroj: Jakstudovat | Tipy pro sandné učení: Rozložené opakování [Graf]. Dostupné z: <http://www.jakstudovat.cz/?p=126>

 

4. Kontrolní fáze: Otázky máme vypracované, nyní už si jen kontrolujeme jejich správnost a jejich opakováním se opět učíme.

 

Během učení se snažíme soustředit se na učení, což může být v dnešní společnosti velký problém – lidé přemýšlí o minulosti a budoucnosti, o přítomnosti už tolik ne. K efektivitě učení také přispěje vědět, jakým jsme učícím typem, tedy co na nás při učení platí. Někdo může mít vizuální (zrakovou) paměť, tedy pamatuje si hlavně to, co vidí, má výrazné výpisky a přestože si nemůže vybavit látku, ví, že potřebný text je na pravé stránce uprostřed. Těmto lidem pomůžou hlavně zvýrazňovače a barvy, konkrétní příklady by si měli radši napsat/nakreslit, nestačí o nich jen mluvit (zvlášť, co se technických oborů týče). Pomůže jim také psát si výtahy ze svých poznámek. Lidé s auditivní (sluchovou) pamětí si nejvíce informací zapamatují z toho, co slyší. Hodně dbají na intonaci vyprávějícího a při učení si texty pročítají nahlas. Nejvíce jim pomůže tiché prostředí, hluk při práci je snadno vyruší, možné jsou i audioknihy či kamarád, který jim látku převypráví. Lidé s haptickou (hmatovou) a kinestetickou (pohybovou) pamětí si nejvíce zapamatují to, co si sami vyzkouší. Zde jsou nejvhodnější konkrétní příklady a studijní skupinky. Není ale možné učit se pouze jedním způsobem, převážně se jedná o jejich kombinaci. Čím větší počet smyslových kanálů budeme při učení používat, tím více asociací si náš mozek vytvoří k danému tématu a bude je moci lépe využít. Obecně platí, že si většina lidí pamatuje: „20 % z toho co (jenom) slyšeli, 30 % z toho co (jenom) viděli, 50 % z toho co slyšeli a viděli, 70 % z toho, o čem mluvili a 90 % z toho co dělali.“1

Dalšími výbornými pomocníky jsou například vizualizace (příklady je dobré si nakreslit), mnemotechnika pomáhá hlavně v případě „biflování“ textů nebo čísel. Schválně si zkuste vybavit čísla tísňového volání. Hasiči – 150 (0 jako rybníček), Záchranná služba – 155 (5 jako vozíček) či Policie – 158 (8 jako pouta), vzpomínáte? Přitom spousta z nás na tato čísla nikdy ani nevolala. Další pomůckou jsou myšlenkové mapy (mají podobu stromu, spojujete si naučené informace s novými) či řetězení (podobné jako mnemotechnika, vytvoříme si příběh z těžkých názvů a termínů). Nikoho neponoukám k používání taháků, ale už jejich tvořením se učíme, taháky jsou vlastně takovým výtahem z našich poznámek.

V neposlední řadě ale musíme myslet také na odpočinek! Sport nám pomáhá při problémech se soustředěním, čerstvý vzduch nám okysličuje mozkové buňky a pomáhá při bolestech hlavy (které nás z toho biflování určitě čekají :( ) a zdravá strava nezatěžuje tělo. No a ti, kteří se učí do noci, by měli počítat s tím, že kdo se dobře nevyspí, nebude si toho zítra moc pamatovat. Vědci dokonce zjistili, že bez REM spánku zapomínáme to, co jsme se včera naučili a že mozek v REM spánku vysílá stejné elektrické impulzy, které vysílal právě při učení.

 

Takže to přece jen tak nehroťme, od čeho máme opravné termíny k zápočtu a 3 pokusy ke zkoušce, ne? :)


 1Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace. 1. vyd. Překlad Zuzana Veselá. Praha: Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-3023-3

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 2.3 (4 x hlasováno)

Komentáře

If you are looking for

If you are looking for Managed Hosting that is isolated from other users on the server, We provides you with everything for which you have been waiting for. Our hosting is built on a blazing-fast SSD latest hardware That's Highly tuned for optimum performance. The hosting includes the latest WP version, plugins, themes, automated daily backups, anytime money back, 99.97% uptime and 24x7 support.

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Štve vás opisování obrázku? Dioné nabízí přihlášení pod ORION loginem! Každý student ZČU má tedy automaticky konto!
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.