Nejšťastnější z věků?

Před více než devatenácti lety se otevřela „Železná opona“. Na své cestě k demokracii jsme pak vstoupili do Severoatlantické aliance, abychom se konečně před pěti lety stali členy Evropské unie. Nebojte, tohle není lekce z historie, přestože i o ní se chci zmínit. Po hrůzných zkušenostech dvou světových válek se zrodil historicky unikátní projekt evropské integrace. Jiří z Poděbrad by se možná zlobil, kdybychom takovou myšlenku pokládali za zcela novou, kdyby měl ale možnost sledovat rozsah a délku trvání její realizace, s přízviskem „unikátní“ by téměř jistě souhlasil.

Evropské společenství i jeho pokračovatelka mají lví podíl na stabilitě evropského regionu v posledních padesáti letech. I díky nim je v historickém kontextu hrozba ozbrojeného konfliktu mezi členskými státy nízká, naopak míra hospodářské spolupráce a kulturního dialogu na nebývale vysoké úrovni. I proto jsem použil tak troufalý nadpis. Typicky lidská otázka je nasnadě: „A co z toho mám já“? V době, kdy i mezi vrcholnými politiky panují obavy a neshody v otázce únosné míry evropské integrace, považuji odpověď na předešlou otázku za mimořádně důležitou. Rizika jednotné Evropy jsou v médiích hojně diskutována. Následující řádky se tedy snaží ukázat jednu z možností, „kterou z toho můžu mít i JÁ (a třeba i vy)“

V roce 1985 se skupina mladých lidí sešla v Paříži s cílem pomoci uvadající integraci západoevropských zemí. Produktem jejich snažení se stala organizace EGEE, jejíž název vznikl z francouzského názvu Egejského moře - La mer Egée -, oblasti zrodu antické civilizace, potažmo institutu demokracie. Později se název změnil v dnešní AEGEE (Association des Etats Généraux des Etudiants de l'Europe), protože kolidoval s označením francouzské firmy. AEGEE byla od svého vzniku neziskovou organizací, do které vstupovali dobrovolníci především z řad vysokoškolských studentů, nebyla nikdy svázána s politickou stranou a neomezovaly ji hranice národních států. Za cíle si vytyčila obranu lidských práv, demokracie, podporu přeshraniční spolupráce, mobility a proevpropského přístupu ke vzdělávání. V souladu s nimi pak rozvíjela aktivity na poli aktivního přístupu k občanství, vyššího školství a výměny kulturního bohatství. S dynamickým růstem členské základy se dostavily i první úspěchy. V březnu roku 1987 se na schůzce s francouzským prezidentem zástupci AEGEE zasadili o zahájení dobře známého výměnného programu Erasmus. Události po pádu Berlínské zdi pak umožnily expandovat dále na východ. Od roku 1990 jsou hlavním pilířem činnosti AEGEE letní univerzity, dvou týdenní setkání studentů z různých zemí s tématickým programem (umění, historie, jazyky, sport, aj.). Každoročně pak pořádá i množství otevřených konferencí k aktuální tématice, seminářů pro organizátory letních univerzit a podílí se na dlouhodobých projektech.

Jedním z příkladů, že AEGEE evropské integraci pouze nekriticky nepřihlíží je projekt Europe and Euro z roku 1997. Jeho cílem byla snaha poukázat na rizika jednotné evropské měny pět let před jejím zavedením.V současné době je AEGEE jednou z největších studentských organizací s více než patnácti tisíci členy, lokálními centry ve dvě stě padesáti městech čtyřiceti tří evropských zemí. Svoje místo si našla i v České republice. V devadesátých letech byly založeny tři pobočky v pořadí Praha, Brno a Plzeň. Přesto, že v našem prostředí mají studentské organizace tradičně problém se členskou základnou, české antény se „neztratily“. Podařilo se jim uspořádat množství letních univerzit, především cestovního charakteru, ve spolupráci s Německem, Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Zahraniční studenty lákaly i specifika našeho kraje. Pro milovníky vín připravily pobyty na jižní Moravě. Velkou pozornost rovněž vzbudil opakovaně pořádaný západočeský Beer-congress s návštěvou pivních lázní. Aktivity budou dozajista pokračovat i v příštím roce. Na přelomu ledna a února proběhne týdenní lyžařský pobyt v Krkonoších a v termínu 29.6. – 13. 7. spojí všechna tři města síly při pořádání cestovní letní univerzity. Ta se ponese v duchu toulek českou historií, ať při návštěvě kulturních památek nebo při diskuzích s  univerzitními učiteli. Nebude nouze ani o sportovní vyžití, v plánu je například sjíždění královny českých řek, Vltavy.

Pozorný čtenář už jistě objevil odpověď na naší otázku. Za výše uvedenými aktivitami stojí lidé, kteří naplno využívají příležitostí jednotné Evropy. Svobodného prostředí, kde jediným omezením pro osobní rozvoj je lidská vůle něco dokázat. Jsou to lidé, kteří cestují, navazují formální i přátelské kontakty, zdokonalují se v cizích jazycích, organizují, přemýšlí a baví se. Oni pak přinášejí domů prvky tolerance, protože poznali odlišné kultury i jejich nositele. Často slýcháme, jak Evropská unie smaže rozdíly mezi státy. Možná je tomu právě naopak. S trochou nadsázky jsme my Češi docela pracovití v porovnání s Italy, poměrně vtipní proti Francouzům a vlastně abstinenti na rozdíl od Poláků. V porovnání s ostatními si člověk lépe uvědomí vlastní příslušnost a cenu. A ta troška získané sebedůvěry se nám bude věru hodit. Lidé s takovým rozhledem jsou „motorem“ každé společnosti.

AEGEE je jedna z příležitostí, jak se takovým člověkem stát. Stačí si jen zapamatovat těch pět písmen a zadat je do internetového vyhledávače. Přeji Vám všem hodně zážitků v tom „nejšťastnějším z věků!“

Mikuláš Splítek, AEGEE Plzeň

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.6 (8 x hlasováno)

Komentáře

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Štve vás opisování obrázku? Dioné nabízí přihlášení pod ORION loginem! Každý student ZČU má tedy automaticky konto!
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.