Pokoj lidem dobré vůle? Ani ne?

Třetí adventní sobota je tu – pravý čas na vánoční článek. Ale co se děje v předvánoční době? Na obchodech a restauracích visí kýčovité výzdoby, uvnitř znějí děsivě nazpívané koledy, nebo vánoční reklamy a odevšad na vás civí Santa Claus. Úplně nejvíc směšný je Santa-hračka v tom rauši, kdy se kymácí ze strany a stranu a dělá: „Ho ho hoooo!“


Do toho vám v televizi Nova pustí reportáž se soutěží o nejkrásněji ozdobeném domě a vy máte pocit, jako byste se najednou ocitli ve Spojených státech amerických. To všechno je špatně a znamená to odcizení od pravých Vánoc v našich geografických podmínkách. Ale kam se poděly naše pravé Vánoce? Svátky klidu a míru? Doba, kdy se sejde rodina a všichni se k sobě snaží chovat hezky? Nebo je to jen iluze? 

„Padá sníh a voní jehličí. Člověk zjih…“

Věnujte trochu času zamyšlení tomu, co pro vás znamenají Vánoce. Je to opravdu jen období, kdy nemusíte do školy a pod stromečkem najdete nový počítač? A když nenajdete to, co jste chtěli, cítíte zklamání? Už přece dávno nejsme malé děti.. Pro jiné je to svátek volna, pohádek, pečení a obžerství. Pro někoho dalšího jsou Vánoce čas nudných a nezajímavých večerů v rodinném kruhu. Nebo máte z Vánoc spíš stres? Nejsou peníze na dárky, není čas je koupit, nevíte, co koupit, a tak dál. A když máte trochu času, jdete do přetopených obchodů, přecpaných lidmi, kteří se tam jen tak poflakují a vlastně neví, co tam dělají, co mají kupovat a všichni se štvou navzájem. Nedýchatelný vzduch v obchodě a odevšad na vás civí otravný Santa – z toho nutně musí vyplývat nenávist k Vánocům. Jen si to všechno představit je to děs.

„Kus loje pro sýkory, na stole cukroví. Od zítřka noci ubývá, ubývá. Mráz cukrem pokryl hory, panáček hadrový, a jedna židle, jedna židle přebývá.“

A když jedete domů, co vás tam čeká? Možná se tam ukvapeně uklízí a vaří a peče, nebo snad vy sami musíte uklízet a péct? Nebo máte na Vánoce ještě daleko horší vzpomínky? A každé další Vánoce si nechcete ani připomínat, ale bohužel to pod tlakem okolí nejde? A kam se poděla ta již zmiňovaná mystická vánoční pohoda? Patří pokoj lidem dobré vůle jen do starých knížek a pohádek? Je možné, že někdo onu „pohodu“ má a neváží si jí? Jiný ji nemá, ale chtěl by ji mít a někdo dokonce ani nemá rodinu.. Ale tak už to na světě bývá.

„Na stěnách skotačí černé stíny, nechytneš je, nepolapíš, je to marné, když se trápíš. Z vánočních koled jsou evergreeny, a co ty, Ježíšku, ještě spíš?“

Pro studenty je doba před Vánoci hlavně plná stresu ze zápočtů a zkoušek. Někdo se bojí, že nepřežije zimní semestr. Jiný, že to nezvládne vůbec a vzdá to ještě před rozhodujícími zkouškami. Další se bojí lednových zkoušek už dopředu, zbytečně se nervuje a Vánoce si vůbec neužije. Honba za kredity je nekonečná. Není to nic příjemného, dělat si starosti kvůli zkoušek a zápočtů před vánočními prázdninami.. Samozřejmě jsou tací, kteří si dokážou všechno užít, starosti hodit dočasně za hlavu. Ale kolik takových je? Myslím, že málo.

Možná si vzpomenete na vánoční gramofonové desky, které si pouští nebo pouštěli vaši rodičové. Mám na mysli jednu obzvlášť jedinečnou nahrávku koledy s názvem Vánoce, vánoce přicházejí, jejíž sloky zpívá takový rozmazlený dětský hlas a do toho v refrénu zní LID v onom socialistickém stylu: „Zpívejme, přátelé…“ Mně osobně ta píseň připadá směšná pokaždé, když ji slyším – vzpomínáte na sloku, kde „Táta s minimaxem zavlažoval byt?“ Opravdu, tahle koleda stojí zato – hlavně když se vám vnutí představa přátel jako těch komunistických potentátů ve flóru. Takže – zapátrejte, zda mají vaši rodiče nebo prarodiče onu desku doma, a pokud ano, je vaší povinností si ji pustit, protože se jedná o nezapomenutelně vtipný folklór dávných let!   

„And I believe in Love
And I know that you do too
And I believe in some kind of path
That we can walk down, me and you.“


Ale na kom vlastně průběh Vánoc záleží? Je to jen na nás, jaké si je uděláme. Jestli na sebe necháme působit vnější vlivy, nebo jestli se povzneseme nad všechen ten kýč, reklamy, stres z učení a dalšími starostmi. Stačí se jen nadechnout svěžího zimního vzduchu, zkoulovat se se spolužáky, uvolnit. „No stress!“ Nebo navštívit někoho blízkého, na koho není jindy čas. Někoho uklidňuje vytvářet vánoční výzdobu, jiného péct cukroví. Mě osobně baví dívat se na první koupené dárky a představit si, jak se budou obdarovaným líbit. Vyzkoušejte cokoliv, jen si Vánoce nezošklivujte.

„Ať v tý zimě dál při mně stojí má láska tak běžná, jak sova sněžná. Vzácná a něžná až dojímá, jako sníh o Vánocích.“

Mé vánoční poselství pro vás tedy zní: važte si toho, co máte. Buďte na své blízké hodní, i když je to mnohdy obtížné. A pokud vám to dělá velké potíže, snažte se hecnout. Alespoň o Vánocích. Pokud nemáte peníze na dárky, snažte se vymyslet nějakou maličkost, která druhého potěší. Na penězích přece tolik nezáleží. Vánoce jsou hlavně svátkem lásky a ta je pro život důležitá. A tak přeji všem příjemné prožití vánočních svátků, všechno dobré do nového roku a hlavně pokoj lidem dobré vůle!

P.S.: Děkuji literárnímu arbitrovi jménem Luis Dupin ;-)

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (9 x hlasováno)

Komentáře

Erasmus Vánoce

Příjemný článek. Jiná metoda, kterak se nestresovat z Vánoc, je strávit je (nebo aspoň to šílenství před) v cizině. Z výloh se sice na váš řehtá Santa a v obchodech zní ony hrůzné koledy, ale vy nerozumíte ani slovo (finsky), tak je vám to prostě fuk.

to se někdo má :) já se budu

to se někdo má :) já se budu muset asi hecovat a kudlu nedávat do kapsy nebo se bude sama otvírat ;)

Ja to mam podobne, na me se

Ja to mam podobne, na me se zase vali svycarska nemcina a te taky nerozumim. :)

:D no a já jsem

:D no a já jsem v Turecku…ušetřen pohledu byť na jediného Santu, zaslechnutí jediné koledy, ale také připraven o Vánoce vůbec…ba co hůř – na Štědrej den musim do školy :/ Tak alespoň domů šťastné a veselé;) a díky za článek!

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Štve vás opisování obrázku? Dioné nabízí přihlášení pod ORION loginem! Každý student ZČU má tedy automaticky konto!
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.