Proč se stát členem studentské organizace?

Tuto otázku jsem si kladla během prvního ročníku na univerzitě mnohokrát. Proč bych vlastně měla dělat něco, za co nedostanu zaplaceno? Proč bych měla věnovat svůj čas lidem, které ani neznám? Nikoho, kdo by byl členem jsem osobně neznala, a tak jsem se neměla koho zeptat.

Věřím, že většina z vás už o nějaké studentské organizaci slyšela. Možná jste potkali před univerzitou studenty, kteří Vám strkali do rukou letáček o členství, či jste zahlédli nástěnky na chodbách plné pozvánek a fotografií z různých konferencí. Jaké to ale doopravdy je být ve studentské organizaci? Vyzpovídala jsem několik studentů z AIESEC, největší studentské organizace na světě, abych zjistila, proč bychom se neměli bát poslat přihlášku.

Jak by si svému kamarádovi popsal, co je AIESEC a čím se zabývá?

Martina, 21 let: AIESEC je největší mezinárodní studentská organizace na světě, která sdružuje více než 70 000 studentů a působí ve 126 zemích světa.  AIESEC zprostředkovává studentům zahraniční stáže a umožňuje mladým lidem získat praxi již při studiu. A to třeba v oblasti marketingu, businessu, realizace projektů anebo komunikace se zákazníky. Je to prostor, kde můžeš realizovat své nápady a přitom se dopustit chyb. Na chyby v AIESEC totiž člověk není nikdy sám.

Dalibor, 23 let: Studentská organizace, která se zaměřuje na kulturní porozumění a osobní rozvoj prostřednictvím zahraničních stáží a projektů na školách.

Kika, 21 let: Dobrá parta lidí, kterým není jedno, jak to na světě současně vypadá a rádi by to změnili. Je to organizace, kterou studenti sami řídí, sami sebe vzdělávají v několika oblastech a užijí si přitom spoustu srandy. Také spolupracuje s OSN, vysílá studenty do zahraničí na stáže, stará se o přijíždějící zahraniční studenty, organizuje seznamovací kurz pro prváky a spoustu dalších věcí, na kterých se můžu podílet.

Proč si se stal členem AIESEC?

Filip, 21 let: Když jsem nastupoval na vysokou školu, říkal jsem si, že by stálo za to, dělat "něco navíc", získat praktické zkušenosti do života a do budoucího zaměstnání.

Martina, 21 let: Chtěla jsem dělat něco víc než jen chodit do knihovny anebo na párty. Do AIESEC jsem se přihlásila, abych získala zkušenosti v oblasti marketingu a zlepšila svoji angličtinu díky poznání mezinárodního prostředí. Chtěla jsem především využít příležitosti, které vysoká škola nabízí, abych za pár let nemusela litovat, že roky na vysoké utekly jako voda a já jsem nepoznala nic jiného než sezení na přednáškách.

Miroslav, 20 let: Chtěl jsem zkrátka dělat něco navíc. Považuji se za relativně aktivní typ, proto bych nedokázal dlouho jen sedět a nic nedělat. AIESEC mi ale přinesl mnohem více než jen aktivní zapojení. Tato organizace vyvíjí veškerou svou energii pro něco většího. Naší vizí je mír a naplnění lidského potenciálu. A s touto vizí jsem se při vstupu do organizace naplno ztotožňoval.  Ačkoliv to může znít bláhově, tato hlubší myšlenka je pro mě velice důležitá. Při každé činnosti, kterou v AIESEC dělám, vím, že z toho nebudu mít užitek jen já, nebo mé okolí, ale každým naším projektem přispíváme k posunu světa k lepším zítřkům. A to je sama o sobě obrovská motivace, nemyslíte?

Zvolil sis konkrétně tuhle studentskou organizaci, na základě promoakce, či doporučení anebo si chtěl dělat něco navíc a AIESEC bylo první co se nabídlo?


 

Miroslav, 20 let: Už na střední škole jsem se snažil aktivně se zapojovat do okolního dění a podílet se na tvůrčích činnostech. Po nástupu na vysokou školu jsem se tedy chtěl logicky přidat do jedné ze studentských organizací, které na ZČU působí. Zlomem pro mě byla moje účast na Prvákovinách, které pořádá AIESEC. Zde jsem měl možnost poznat plno zajímavých a inspirativních lidí. V tu dobu jsem již věděl, že AIESEC Plzeň pro mě bude to správné místo.

Martina, 21 let: O AIESEC jsem se poprvé dozvěděla, když jsem se začala zajímat o zahraniční stáže. Později jsem od kamarádky z gymplu slyšela, že se mohu stát i členem.

Kika, 21 let: O této organizaci jsem se dozvěděla na FB, pomocí příspěvků, které vyzývali k vyjetí na stáž a členství. Vždy jsem byla spíš aktivní člověk, který chce být víc než jen student. Po návratu z Erasmu jsem se bála, abych nezapomněla jazyk a v Plzni se nenudila, a tak jsem zkusila i členství. Jsem moc ráda, že jsem do toho šla, a teď ty příspěvky na FB můžu sdílet já, jako člen oblasti marketingu a komunikace.

Splnila studentská organizace tvoje očekávání? Co jsi od toho vlastně očekával?

Filip, 21 let: Přiznám se, že, když jsem se hlásil, neměl jsem o AIESEC příliš podrobné informace. Musím ale říct, že mě, už jen kvůli skvělému kolektivu, mile překvapil.

Dalibor, 23 let: Ano, více než na 100 %. Mám kamarády na celý život, známé po celém světě, a i jsem se naučil spoustu užitečných věcí.

Martina, 21 let: Očekávala jsem zlepšení angličtiny a praxi v marketingu, ale získala jsem mnohem víc - přátele na celý život, kamarády po celém světě, dostala jsem prostor realizovat vlastní nápady a naučila jsem se umění time-managementu. (I přesto, že nejen studujete, ale chodíte na brigádu, máte přítele, zvířátko, či koníčky, můžete být členem AIESEC, jen je třeba plánovat.)

O čem sis myslel že "práce" v AIESEC je, než si poznal o čem opravdu je?!

Filip, 21 let: Měl jsem představu, že práce v AIESEC bude mnohem víc o "prázdném plnění úkolů". Nakonec jsem ale zjistil, že se jedná o mnohem víc tvůrčí práci, ke které může každý člen přispět svým kouskem umu.

Dalibor, 23 let: Moc představu jsem neměl, ale asi hlavně o práci s cizinci.

Tvoje nejlepší zkušenost, zážitek, poznatek ze členství v AIESEC.

Martina, 21 let: Mezinárodní konference CEC 2016 v Maďarsku. Odhodlala jsem se mluvit před 300 lidmi z Maďarska, Slovenska a Česka. Byl to nepopsatelný zážitek a splnění osobní výzvy.

Miroslav, 20 let: Moje nejlepší zkušenost je asi z pořádání seznamovacího kurzu pro první ročníky na ZČU – Prvákoviny. Když spolu s organizačním týmem strávíte měsíce před samotnou konferencí přípravami a tvrdou prací a následně vidíte, že pro účastníky to byl opravdu skvělý zážitek, je to ta největší odměna.


Dalibor, 23 let: Jednoznačně Prvákoviny. Když člověk vidí prváky, kterým jsme byli schopní něco předat, a že si akci, kterou pro ně pořádáš, užili, a našli si tam kamarády.

Proč bys doporučil ostatním, aby si to také vyzkoušeli?

Martina, 21 let: AIESEC je studentská organizace plná lidí, kteří chtějí něco dělat a mají hlavu plnou nápadů. Člověk se tak stane součástí prostředí, které je velice motivující a obohacující zároveň. Kde jinde můžeš získat tolik zahraničních přátel anebo známých, kteří rozjíždějí vlastní firmu. Slovo "nejde" u nás neexistuje.

Miroslav, 20 let: Litovat můžeš, jen pokud něco nezkusíš. Vše ostatní pro Tebe může být zkušenost.

Filip, 21 let: Těch důvodů je spousta. Od zisku důležitých zkušeností a dovedností v cizích jazycích po nové přátele a kontakty.

Jaká byla úroveň tvé angličtiny, když si do AIESEC nastoupil? Zlepšily se nějak tvé komunikační dovednosti, nejen v angličtině, ale i v češtině poté, co jsi se stal členem?

Kika, 21 let: Na střední škole jsem odmaturovala z němčiny, a tak jsem anglicky uměla jen koukat. V AIESEC probíhaly schůzky v angličtině, a tak mě to motivovalo, se ji začít učit. V létě jsem se zúčastnila jazykového kurzu HELPCHAT pořádaného touto organizací, a zjistila jsem, že jsem anglicky z 60 % nemluvila, protože jsem se styděla. Když potom musíte mluvit s cizinci, se kterými není na výběr, rychle se otrkáte.

Martina, 21 let: V případě komunikace v rodném jazyce jsem nikdy nepatřila mezi „stydlíny“. Pravdou ale je, že je rozdíl „nebát se mluvit před lidmi“ a „umět mluvit před lidmi“. AIESEC mi tedy značně pomohl na sobě zapracovat v tom druhém případě.

Miroslav, 20 let: V AIESEC jsem si zlepšil zejména komunikační část angličtiny, tedy věc, na kterou Vás na škole nejsou schopni plně připravit. Při online pohovorech s cizinci, např. z Tuniska, nebo Indie, poznáte, že angličtina může být opravdu v rozličných formách a rozumět je kolikrát velmi obtížné.

Dalibor, 23 let: Jako většina jsem se bál mluvit a teď nemám problém si v zahraničí najít práci, protože jsem se přestal bát mluvit.

Jak vlastně členství v AIESEC probíhá, kolik času musíš jako student této organizaci obětovat?

Martina, 21 let: Čas, který AIESEC věnuješ, se nedá konkrétně vyčíslit, protože každá minuta, kterou věnuješ činnostem v AIESEC, se ti vrátí v podobě cenných zkušeností :).

Filip, 21 let: Záleží, jak moc času mu člověk chce věnovat. U mě se jedná o několik hodin týdně.

Dalibor, 23 let: To je na dýl, ale máš většinou dvě schůzky týdně, pak záleží jenom na tobě, kolik do toho chceš investovat času, můžeš buď 2 hodiny, nebo třeba 20 hodin, ale vždycky je to tak, že se ti to nějak vrátí, třeba na zkušenostech.

Miroslav, 20 let: Členství v AIESEC se dělí na mnoho různých odvětví. Můžeš si vyzkoušet plno zajímavých pozic, jako jsou například Human Resources, nebo Public Relations. Máš také možnost vést svůj vlastní tým, funkční oblast, nebo dokonce celou pobočku. Pokud budeš opravdu dobrý, může se dostat do národního, nebo světového vedení AIESEC. Vše záleží jen na Tobě a na tvé práci.


 

Pokud byste se také rádi stali členem této organizace, máte příležitost podat příhlášku do konce týdne. Podívejte se na webové stránky, kde Vaši přihlášku můžete rovnou vyplnit.

 

Nezapoměňte, že kdo nic nezkusí, ten nic nezíská :-)  

Váš hlas: Žádná Průměr: 1 (1 vote)

Komentáře

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Štve vás opisování obrázku? Dioné nabízí přihlášení pod ORION loginem! Každý student ZČU má tedy automaticky konto!
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.