Společnost Tady a teď pomáhá dětem ze sociálně vyloučených lokalit

Posláním společnosti Tady a teď je napomáhat sociálně vyloučeným jednotlivcům a rodinám v přístupu ke společenským zdrojům a příležitostem. Služby, které jim poskytuje, vykonávají v terénu sociální pracovníci i dobrovolníci, kteří z devadesáti procent studují ZČU.

Činnost organizace se zaměřuje především na osoby žijící v tzv. sociálně vyloučených lokalitách, ve kterých se soustřeďuje nízko-kvalifikované, dlouhodobě nezaměstnané a zpravidla i etnicky stigmatizované obyvatelstvo. Mezi konkrétní aktivity organizace patří například individuální doučování v rodinách majících o tuto službu zájem nebo mentoring starších dětí z 8. a 9. tříd základních škol a mladých lidí po ukončení základní školy nebo vývoj nových didaktických nástrojů, jako je počítačová hra GhettOut (www.ghettout.cz), která slouží jako trenažer životních strategií. Celou řadu dalších zajímavostí o společnosti včetně informací o tom, jak se zapojit do jejích projektů, najdete na www.tadyated.org

Pro ilustraci vám přinášíme rozhovor s koordinátorem vzdělávacích a aktivizačních služeb společnosti Bc. Jakubem Václavů. Otázky kladl současný student FAV ZČU Jakub Filip:

Kdo je vaším nejčastějším klientem služeb, kde působí dobrovolníci?

Naším klientem je rodina s nezaopatřenými dětmi. Prakticky to ale znamená, že na naší službu mají nárok ti rodiče, kteří nedovedou pomoci svému dítěti při domácí přípravě do školy.

Proč to nedovedou?

Jde o to, že většina lidí žijících v prostředí sociálního vyloučení mají jen základní vzdělání a díky systému, kteří se daří jen pomalu měnit, mají tito rodiče pouze vědomosti ze zvláštních škol.

Tak proč si nezaplatí doučování? Zrovna v Plzni toto nabízí mnoho studentů…

Dobrý nápad, ale zádrhel je v tom, že rodiče často ani nevědí, že někoho takového lze sehnat. Také je důležité si uvědomit, že mnoho z těchto lidí nemají stálou práci a bydlí tam, kam se nikomu moc chodit nechce.

Které předměty se doučují nejvíce? A proč?

Nejvíce se samozřejmě doučuje český jazyk. Děti z tohoto prostředí jsou dost často ty, které nazýváme Romy. V romských domácnostech se často romština používá nebo její alespoň segmenty. Děti tedy vyrůstají v prostředí, kde nějakým způsobem fungují oba jazyky, přičemž každý ma jinou gramatickou strukturu, a děti v tom mají pak ve výsledku vlastně guláš. Problematická je také matematika kvůli její abstraktnosti, ve vyšších ročnících dělá problémy samozřejmě i fyzika. Nejde ale jen o školní předměty, práce s klienty obnáší mnohem víc.

Co například?

Například trpělivost dobrovolníka nebo klidné prostředí ze strany rodiny. Někteří naši klienti nepovažují za důležité vypnout televizi, když si dítě dělá domácí úkol. Ne snad, že by neměli o přípravu dítěte do školy zájem, ale zkrátka neznají jiné vzorce jednání. A dobrovolník nebo koordinátor jim vysvětlí, že právě klid na učení přispívá k lepší pozornosti dítěte. Tedy i k lepším výsledkům. Právě toto je jedna z věcí, které chceme naše klienty naučit.

To znamená, že při doučování nesmí hrát televize? A jaká jsou další pravidla?

S každým klientem se dohodneme, že se bude snažit vytvořit prostředí vhodné pro doučování. Co to obnáší, to mu vysvětíme hned na začátku spolupráce. Nejčastěji jde o to, nemít v době doučování nějakou hlučnější návštěvu nebo jde právě o tu vypnutou televizi nebo rádio. Rodiče by také měli dohlédnout na to, aby dítě v době, kdy má probíhat doučování bylo doma, často na to zapomínají. Když se třikrát stane, že dítě není doma a rodiče to neřeší, jsme s klienty domluveni, že můžeme naší spolupráci ukončit. Je to pro ně takový strašák. Ale neznamená to, že v každém případě, kdy dítě není doma, okamžitě ukončujeme spolupráci. Služba je nízkoprahová, pracujeme se specifickou cílovou skupinou a známe její možnosti. Každý případ řešíme individuálně a právě když se objeví takový problém, tak se snažíme rodiče i dítě naučit, že když se na něčem domluvíme, je dobré na to nezapomenout. Důležitý je také dohled na plnění domácích úkolů. To některé rodiče také učíme.

Kolik doučování jste museli ukončit, protože klient neplnil pravidla?

Z hlavy to nevím přesně, máme mnoho klientů, ale odhaduji to na 15%. Snažíme se situaci spíše průběžně sledovat než čekat, až bude situace neúnosná a musíme ukončit službu. Dobrovolníci nás pravidelně informují o tom, jak doučování probíhá.

Říkáte, že máte mnoho klientů…kolik jich tedy je a jak je sháníte?

V našich dvou programech, doučování a mentoring, bylo v minulém roce kolem 40 klientů, se kterými jsme dlouhodobě spolupracovali. A klienty nijak nesháníme, naopak, je jich daleko více, než dovedeme zvládnout. Počátkem tohoto školního roku máme na čekací listině kolem 40 dětí, které by chtěli doučování nebo mentoring. Funguje to tak, že jsme v lokalitách již dobře známí, a když začneme doučovat v jedné domácnosti, o službě se dozvědí ostatní příbuzní a chtějí pro své děti také doučování. Naším limitem jsou ale dobrovolníci, kterých je stále nedostatek. Pořád potřebujeme nové a nové …

Jak staré jsou děti, se kterými pracujete?

Děti jsou v nejrůznějších věkových kategorií – od první třídy až po 17leté. Pro ty starší ale už doučování samozřejmě nepřipadá v úvahu. S nimi pracujeme právě v rámci zmiňovaného „Mentoringu“, jehož báze je čistě neformální vztah. Dobrovolník se snaží dítě nasměrovat na další studium, v případě našich klientů nejčastěji na odborné učiliště nebo alespoň na legální trh práce. Mentoři se zkrátka s klienty potkávají kde chtějí, doma, na kávě, venku a snaží se klienty v rizikovém období podržet, aby se nedostali do situací, které je pak většinou uuvrhnou na sociální dno.

S kolika dobrovolníky tedy spolupracujete?

V minulém roce jich bylo v jednu chvíli skoro 50, ale ne všichni doučovali. Máme dobrovolníky také na volnočasové aktivity dětí, respektive do školičky, kterou provozujeme jednou týdně v Resslově ulici. A v lokalitě Jateční máme dvakrát týdně volnočasový klub pro školáky i předškoláky. Bereme také děti do muzeí nebo na sportovní a vzdělávací akce a i na toto potřebujeme pomoc od dobrovolníků.

Co dobrovolníkům nabízíte, aby jste je nalákali k práci, za kterou nemají finanční ohodnocení?

Podle mého názoru je naší největší nabídkou poznání a zisk nové zkušenosti. Problematika sociálního vyloučení je celospolečenské téma, ale s těmi, o kom se tak často mluví, hovoří jen málokdo. Stále slyšíme o ghettech v České republice nebo o lenosti některých občanů, ale kdo jen tak zajde do takzvaného ghetta podívat se, jak to tam vlastně chodí a kdo tam vlastně bydlí. Je jasné, že jen tak jít do sociálně vyloučené lokality a pozorovat její obyvatele nejde, takže dobrovolník právě skrze doučování nebo mentoring může mnohé z této problematiky pochopit a zažít.

Samozřejmě se o své dobrovolníky staráme, ale doufáme, že s určitým nadhledem, nechceme je vodit za ručičku a říkat jim tohle smíš a tohle nesmíš. S každým dobrovolníkem, stejně tak jako s klientem, spolupracujeme zcela individuálně. Pokud chce někdo větší podporu, setkávat se s námi často, diskutovat situaci klienta, jsme mu samozřejmě k dispozici. Ale pokud to ten člověk zvládá sám, s věcmi, se kterými se potká se dokáže sám vyrovnat, nenutíme ho k tomu, aby se s námi vídal víc než je nutné. Pro dobrovolníky máme pravidelné vzdělávací semináře na různá témata, o jejichž absolvování může dostat dobrovolník oficiální potvrzení. Nebo se také mohou účastnit supervizí. Pořádáme taky neformalní setkání a večírky, kde prostě jenom normálně poklábosíme o klientech i jiných věcech. Také si můžou studenti ZČU zapsat předmět céčkový KPA/AVO, neboli aktivity v oboru. Předmět je za dva kredity a lze ho zapisovat opakovaně. V minulosti jsme také některým dobrovolníkům zaplatili očkování proti žloutenku.

Když už mluvíte o žloutence, jak to je s bezpečností dobrovolníků?

Toto je důležitá otázka. A s radostí můžu říct, že se nikdy nikomu z našich dobrovolníků nic nestalo. Nic, co by ohrozilo jeho zdraví nebo bezpečnost. Jak jsem říkal, naše služba je v lokalitách nejen známá, ale i velice ceněná, takže každá rodina si svého dobrovolníka dobře chrání. A i ostatním obyvatelům třeba Resslovy 13 nebo Jateční je již po několika letech jasné, že když se v domě objeví slečna, která v domě nebydlí, tak to bude nejspíš doučovatelka. Doučování se stalo všeobecně známým pojmem, kterému většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit v Plzni dobře rozumí a dobrovolníky spolehlivě tato funkce chrání. Také platí to, že když se třeba v domácnosti vyskytuje někdo, kdo je jen potencionálně nebezpečný, například problémový uživatel drog, spolupráci tam ukončujeme ihned poté, co to zjistíme. To se ale stalo snad jen dvakrát. Většinou víme, kam dobrovolníka vedeme. Je samozřejmé, že bezpečnost dobrovolníků je naší prioritou.

Jaké jsou výsledky vaší práce?

Tohle je častá, ale složitá otázka. S každým klientem se dohodneme na jeho vlastním cíli, který je pak kýženým výsledkem. Nejlepším výsledkem, a to je vlastně cíl našich aktivit s klient, je osamostatnění klienta. To znamená, že klient řekne…“Díky, ale už vás nepotřebujeme. Ve škole to synkovi už jde, jsme spokojení, učitelé také…“. To je pro nás ten nejlepší výsledek. Třeba v minulém roce jsem koordinoval doučování ve 13 rodinách a 3 z nich mi na konci roku řekli právě toto. Úspěchem je ale třeba i to, že dítě chodí častěji do školy, protože se nebojí poznámek za špatné domácí úkoly, nebo se mu snížil počet zameškaných hodin nebo že díky dobrovolníkovi poznal věci, které by bez nezažíl. Dobrovolníci totiž s dětmi většinou i podnikají jiné akce než jen doučování. V mentoringu jsou úspěchy také a je lehčí je vypozorovat. Třeba když se mentorované dítě dostane na střední školu nebo nastoupí do legálního zaměstnání, kde vydrží po celou zkušební dobu. Je ale potřeba trpělivosti, v cestě za cílem a dobrým výsledkem je mnoho vnějších i vnitřních překážek.

A jak by tedy měl „vypadat“ vhodný dobrovolník?

Měl by to být člověk, který to nevzdá po třech nebo pěti doučováních nebo zrušených schůzkách s klientem, musí být trpělivý. Jiné požadavky nemáme, tedy kromě trestní bezúhonnosti a odpovědnému přístupu ke klientovi. Nejde nám o vzdělání (kromě zvládnuté látky ze základní školy), jde nám spíše o to, aby se hlásili lidi, kteří mají o práci s lidmi z odlišného prostředí zájem a jsou ochotni tomu věnovat svůj čas. Na nás pak už je, abychom je dobře připravili na situace, se kterými se mohou setkat. A nabídneme mu klienta, na kterého si troufá. Nikoho neženeme do ničeho, kam se mu nechce. Samozřejmě ale nechceme mezi naše dobrovolníky někoho, kdo sympatizuje s něčím, co může připomínat krajně pravicové smýšlení.

 Článek vznikl na základě informací poskytnutých pracovníky společnosti Tady a teď, především pak koordinátorem vzdělávacích a aktivizačních služeb Bc. Jakubem Václavů.

 

 

 

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (6 x hlasováno)

Komentáře

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Štve vás opisování obrázku? Dioné nabízí přihlášení pod ORION loginem! Každý student ZČU má tedy automaticky konto!
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.