Výsledky přijímaček na FPE - zajímavé statistiky

Již třetí rok po sobě přináší Dioné statistické zhodnocení přijímacího řízení do bakalářských studijních pogramů realizovaných na pedagogické fakultě. Přijímací zkoušky jsou prováděny pomocí testu obecných studijních předpokladů (OSP) připravovaného v rámci tzv. Národních srovnávacích zkoušek společností SCIO...

Příslušný test obsahuje celkem 105 otázek rozdělených do tří částí (verbální, analytická a kvantitativní). Na vypracování každé z nich je 35 minut, celá zkouška je hodně postavena na rychlosti, s níž jsou uchazeči schopni řešit předožené problémy. Úkoly nejsou zaměřeny na znalosti účastníků, v něčem připomínají spíše to, s čím se můžeme setkat v testech inteligence. Výsledkem testu je u každé části zvlášť tzv. harmonizovaný percentil, udávající, kolik procent z celkového počtu účastníků testování dokázal uchazeč předstihnout (třeba percentil 69 značí, že v dané části dosáhl uchazeč lepšího výsledku než 69% z celkového počtu účastníků). Celkový výsledek je pak udán souhrnným percentilem, jenž se získá jako vážený průměr harmonizovaných percentilů z jednotlivých částí. Na FPE mají většinou všechny 3 části stejnou váhu, výjimkou jsou obory Historie a Psychologie se zaměřením na vzdělávání, kde je o něco větší význam přisuzován výsledku verbální části.

Ať si o správnosti tohoto pojetí přijímacího řízení myslíme cokoliv (osobně rozhodně nejsem přesvědčen o tom, že by takto pojatý test dostatečně odrážel skutečné předpoklady pro úspěšné dokončení studia na FPE a docela by mě zajímalo, jaká je korelace mezi výsledky v OSP a následnou úspěšností studia), je možné díky tomuto nastavení přijímaček srovnávat výsledky uchazečů o jednotlivé obory. Vzhledem k tomu, že tento systém běží již třetí rok a počet těch, kteří jím prošli, je tedy poměrně vysoký (celkově zhruba 10 000, prakticky u všech nabízených oborů v řádu stovek), mají tato srovnání ze statistického hlediska dostatečnou vypovídací hodnotu. Nejprve uvádíme tabulku s výsledky za přijímací řízení pro akademický rok 2009/10. Uveden je vždy průměrný přepočtený percentil mezi uchazeči o daný obor, počet účastníků přijímacího řízení (tedy těch, kteří se dostavili alespoň na jeden termín testování) a změna proti minulému roku. 

Studijní obor počet účastníků průměrný výsledek změna průměru proti r. 2008/09
Matematická studia 57 50,75 -5,62
Chemie pro vzdělávání 39 60,46 +15,13
Biologie pro vzedělávání 110 47,11 +1,61
Fyzika pro vzdělávání 12 44,32 -2,05
Informatika pro vzdělávání 105 51,02 +2,23
Geografie pro vzdělávání 87 53,68 +3,86
Ekon. a regionální geografie 143 50,29 -3,56
Historie pro vzdělávání 201 58,86 +9,76
Tělesná výchova a sport 155 38,72 +5,26
Tělesná výchova pro vzdělávání 97 40,96 +4,48
Sociální práce 296 42,48 +5,52
Vizuální kultura pro vzdělávání 102 44,66 +4,22
Výchova ke zdraví 134 38,53 -1,58
Anglický jazyk pro vzdělávání 321 53,51 +1,93
Český jazyk pro vzdělávání 192 49,76 +0,37
Francouzsý jazyk pro vzdělávání 37 59,75 +10,48
Německý jazyk pro vzdělávání 107 43,81 +2,55
Psychologie pro vzdělávání 475 50,7 +6,00
Ruský jazyk pro vzdělávání 26 50,26 -0,79
Hudba pro vzdělávání 44 37,56 -3,79
Učitelství pro mateřské školy 186 38,03 +3,06
Učitelství pro 1. stupeň - prezenčně 143 40,2 -2,43
Učitelství pro 1. stupeň - kombin. 111 41,32 +1,33

V následující tabulce jsou pak uvedeny souhrnné údaje za uplynulé 3 roky. U jednotlivých oborů je opět uveden celkový počet účastníků a průměrný přepočtený percentil. Samozřejmě se může stát, že se jeden konkrétní člověk zúčastnil přijímaček ve více letech po sobě, případně, že se hlásil na více oborů. V takovém případě je jeho výsledek z každého roku započten ke každému oboru, na který měl podánu přihlášku. Celkové výsledky by však tyto přípdy neměly výrazně ovlivnit.

 

Studijní obor počet účastníků průměrný výsledek
Matematická studia 162 53,83
Chemie pro vzdělávání 103 51,62
Biologie pro vzedělávání 368 47,11
Fyzika pro vzdělávání 49 44,58
Informatika pro vzdělávání 385 48,77
Geografie pro vzdělávání 327 49,71
Ekon. a regionální geografie 543 51,17
Historie pro vzdělávání 660 52,59
Tělesná výchova a sport 535 35,38
Tělesná výchova pro vzdělávání 347 39,16
Sociální práce 1186 39,32
Vizuální kultura pro vzdělávání 314 43,93
Výchova ke zdraví 213 39,12
Anglický jazyk pro vzdělávání 1262 52,03
Český jazyk pro vzdělávání 682 49,44
Francouzský jazyk pro vzdělávání 131 55,08
Německý jazyk pro vzdělávání 542 44,16
Psychologie pro vzdělávání 1641 47,25
Ruský jazyk pro vzdělávání 110 46,03
Hudba pro vzdělávání 121 38,42
Učitelství pro mateřské školy 536 36,19
Učitelství pro 1. stupeň - prezenčně 506 42,26
Učitelství pro 1. stupeň - kombin. 446 40,7

 

 Z uvedené tabulky je patrné, že rozdíly mezi průměrnými výsledky u jednotlivých oborů jsou skutečně značné. Nejhůře jsou na tom v testu OSP zájemci o studium těocviku, hudební výchovy a učitelství pro mateřské školy. Naopak nejlépe si, alespoň v průměru, vedou uchazeči o studium francouzštiny, angličtiny, matematiky a historie. Je možné rovněž vypozorovat několik zajímavých, nějakou jednoduchou úvahou těžko vysvětlitelných, trendů:

  • zájemci o studium němčiny dosahují dlouhodobě statisticky významně horších výsledků než uchazeči o studium ostatních cizích jazyků.   
  • výsledky u těch, kteří chtěji studovat výtvarnou výchovu, jsou opakovaně znatelně lepší než u zájemců o hudební výchovu či tělocvik.
  • u přírodovědných oborů dosahují znatelně nejhorších výsledků uchazeči o studium fyziky
  • není statisticky významný rozdíl mezi prezenční formou učitelství pro 1. stupeň, kam se hlásí převážně čerství maturanti, a formou kombinovanou, kde většina zájemců o studium již delší dobu pracuje ve školství
  • u učitelství pro mateřské školy jsou dosažené výsledky znatelně horší, než u učitelství pro 1. stupeň

Na první pohled by se mohlo zdát, že průměrné výsledky budou ovlivněny tím, jak velký je o daný obor zájem: Pokud se někdo hlásí na obor, kde pravidelně berou každého desátého, tak se věnuje přípravě na test podstatně více než ten, kdo má přijetí víceméně jisté předem. Ukazuje se však, že tato úvaha není správná. Naopak, velmi špatných průměrných výsledků je dosaženo u oborů s velkým převisem poptávky, zatímco nejlepší průměr je zaznamenán u francouzštiny, kde byli přijímáni v uplynulých letech téměř všichni zájemci.

Ze získaných dat by se toho určitě dalo podrobnějším rozborem vyčíst ještě mnohem víc. Je třeba zdůraznit, že vliv výsledků v testu OSP na budoucí úspěšnost při studiu je přinejmenším pochybná a bylo by tedy velmi hloupé na základě těchto výsledků hodnotit kvalitu jednotlivých oborů. Jde však o zajímavé srovnání, které by bylo možné ještě vylepšit tím, že by se zjistilo, jak to vypadá s průměrnou úspěšností v jednoltivých částech testu. Tam totiž budou rozdíly nepochybně ještě větší než u celkového přepočteného percentilu.

Pokud máte nějaké zajímavé připomínky ke struktuře testu OSP či tušíte, jak vysvětlit výše uvedené překvapivé rozdíly mezi obory, určitě napište do komentářů .  

 

Aktualizováno: 
30. March 2010 - 14:47
Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (10 x hlasováno)

Komentáře

Podle mě tyto testy

Podle mě tyto testy znevýhodňují lidi, kteří neholdují matice a logickým příkladům – nebo naopak těm, kteří v části, kde se pracuje se slovíčky nejsou dobří – prostě jsou to typy techničtější. Znamená to snad, že ten, kdo neudělal není schopen studovat vysokou školu? Nebo že ti, kdo mají výborný výsledek v těchto testech a díky nim se dostali na danou školu tam opravdu chtějí? Více než třeba ti, kteří nedopadli v testech příliš dobře nebo jim nestačil percentil? Je to velký kšeft a člověk pak nemůže jít na vysněný obor, když vidí, jakou formou jsou příjmačky a že na to prostě nemá. A zase mi pak přijde divné, když jeden v testech OSP dost pohoří … a pak dostane dopis, že byl přijat na FPE…? Přišlo mi to trošku divné… ale tak co… :-/